ŘEHOLNÍ KANOVNÍCI Z PRÉMONTRÉ

Premonstrátský řád, dnes rozšířený na všech kontinentech, uctívá sv. Norberta jako svého duchovního otce. Norbert se narodil okolo roku 1080 a později se stal kanovníkem katedrály sv. Viktora v Xantenu. Věnoval se spolu se svými šlechtickými přáteli zcela světskému způsobu života.
 
Po svém obrácení se odloučil od svého majetku, věnoval se tvrdým kajícím cvičením a putoval jako kazatel po Německu, Francii a Belgii, kde zvěstoval křesťanskou nauku o Boží lásce, o usmíření a spravedlnosti.
 
V Prémontré u Laonu na severovýchodě Francie založil premonstrátský řád, který se stal v katolické církvi největším kanovnickým řádem.
 
Říšský sněm ve Špýru jmenoval roku 1126 Norberta arcibiskupem v Magdeburgu. V této funkci doprovázel roku 1133 císaře Lothara do Itálie jako velký kancléř jeho říše. Získal velké zásluhy jako zastánce reformy papeže Řehoře VII. a jako strůjce pokoje v zápasech o investituru. Jeho život skončil 6. června 1134 v Magdeburgu. Roku 1627 byly ostatky sv. Norberta přeneseny z Magdeburgu do Prahy do opatství na Strahově, a sv. Norbert se tak stal českým zemským patronem.
 
Řád ve svém plném rozkvětu čítal přes 600 nezávislých opatství. Oblasti, v nichž byl především rozšířen až do luteránské reformace, velké francouzské revoluce a sekularizace, byly Francie, Belgie, Holandsko, Rýnsko, Švábsko, Čechy a Maďarsko. Premonstráti měli velkou zásluhu na evangelizaci Východu.

Sv. Norbert převzal řeholi vyzkoušenou sv. Augustinem s jejím výkladem bratrské lásky, chudoby, čistoty, poslušnosti, společné modlitby a Božích chval, jak ji složil pro ty kleriky, kteří s ním chtěli žít v jeho biskupském domě v Hippo. V této řeholi Norbert viděl nejlepší realizaci v duchu Krista a prvotní církve.

Dnes žije v Roggenburgu dvanáct premonstrátů. "Připraveni ke každému dobrému dílu" - ve shodě s tímto heslem je v zásadě možný jakýkoliv druh duchovní asistence: farní duchovní péče, katecheze, vzdělávání dospělých i mládeže, ale i studium a věda.